Zkoušení z chemie

19. října 2012 v 20:38 | Bury |  Ostatní... ^^
No tak jako řekla bych, že sem na to poslední dobou dooost kašlala, no a vzpomněla jsem si až teď... Sice nepochopím, jak někdo mohl celé léto sedět za počítačem a psát blog, místo toho, aby byl venku, ale tak to není můj problém, že...? Teď jsme ve škole (teda až na flákače, ty co vyšli a ty, co pracují.. :)) )
Ehm, zrovna nedávno jsme měli chemii, a tak mě napadlo pár veršů... No tak jestli máte náladu >> čtěte.. :))


Před tabulí stojí tři naši žáci,
učitelka zkouší - jsou to chudáci.
Při každém zvoleném jménu mi špatně je,
proč by taky nebylo, když zkouší se chemie?!

Za každou otázkou zlomislné ticho,
ty tři v hlavě určitě píchlo,
pak si vzpomněli a začali mluvit
a svými znalostmi se ihned chlubit.

Pak náhle těžký úkol přišel,
každá se ujistil, zda dobře slyšel.
Počítáme zlomek hmotnostní,
je to nuda a docela ke zlosti.

Matěj Valeš počítal nejhůře,
kdopak mu asi tak pomůže?
No, ale známku má dobrou, naštěstí,
a vesele vyhazuje svou pěstí!

No učit se jdem a skončíme,
uraženě se s tebou loučíme.
Zkouší se natvrdo a bez výjimky,
připravte si zadky pro maminky!!!
No tak doufám, že se líbila a kdyby jste někdo chtěl tu básničku na přání, stačí napsat do komntářů, tak TĚ BANÁN!! :))
 

Procházka Při Úplňku

1. května 2012 v 18:14 | Bury |  Ostatní... ^^
Další básnička! Tentokrát je to o holce... no vlastně ani nevim, jestli by to normálně dávalo smysl v normálním životě... chápete? No nepochopíte pokud to nepřečtete... pak si na to udělejte vlastní názor. Příjemné čtení!!! :D Doufám, že se vám to bude líbit, je to jen pár rýmů! :))

Měsíc je v úplňku, nemůžu spát,
strašné myšlenky do snů se musí drát!
Vždycky probudím se s hrozným křikem,
slepenými vlasy a propoceným tělem i trikem.

Na stolku leží vzkaz, starý tak týden,
ten, kdo ho psal, řekl: "Za týden příjdem."
Byla to snad výhružka? Udělala něco?
Ne, je to jen vtip, takže co?

Hluboko však cítila, že vtip to není,
že život se jí od základu změní.
Vylezla z postele a oblékla se,
vzala mikinu a rozhlédla se...

"Všechno v pořádku, jdu se projít..."
Pomyslela si. Aspoň půjdu ztracené klíče najít.
Vypadli jí, když zlu utíkala,
na nikoho a na nic se nedívala.

Vyšla ven a pohltilo jí letní měsíční světlo,
přes všechen měsíční mráz však cítila teplo.
Vyšla do parku, kde v minulosti zemřelo mnoho lidí,
a po smrti tu všechno jenom smrdí!

Bylo jí jedno, co může se stát,
dnes park bezpečný se může zdát,
ale všude je schované samé zlo,
jenže nevyditelné jak sklo!

Marion šla v klidu a uvolněná,
pak náhle zasténala a byla na zemi položená.
Chtěla se bránit křičet a vstát,
jenže na ní seděl muž, který ji přinutil se nehýbat.

Marion se sklidnila, neměla jinou možnst,
vzhlédla a ochromila ji jeho mužnost.
Pak náhle vycenil tesáky
a na krku jí udělal cucáky.

A... on se zakousnul a ona vyjekla,
pomalu jí vysál a ona chtěla, aby mu utekla.
On však zněžněů, políbil jí a odnesl k sobě domů
a jak je to dál se nedozvíte kvůli tomu,
že mi došel papír a já jim beztak už nabudu lézt do soukromí!!! :))

Divná básnička, což? Taky si říkám... njn, holt se mi to v tý blonďatý hlavince plete !!! x)))

Májový vedlejšáček ;))

30. dubna 2012 v 19:10 | Bury |  Zamilované :*
Tohle je moje 2. básnička... vlastně není druhá, ale druhá, kterou sem dávám. Je to narychlo den před 1. Májem. Mám ráda improvizaci... a tohle sem vymyslela za 5 minut.. :D Příjemné čtení
Dnešek je nám most do zítřka,
nikdo nezamhouří víčka.
Májku dlouhou 30m
staví muži v tlustém svetru.
Zdobí jí barevné pentličky,
které tam dali malé dětičky.
Potom pařba u ohně,
děti běhají nezbedně.
Pak s rozejdeme až začne svítat
a nový den nás jde přivítat.
Líbáme na tváře přátele,
loučíme se vesele...
Já se taky loučím kamarádi,
srdce pošlu těm, co mají mě rádi.
A já už jdu na hřiště,
(kde májka se staví)¨
tak zas příště!!!

Buryn ♥♥♥
Rozpačitý
 


Zamilovaný Andílek ♥

24. dubna 2012 v 20:53 | Bury |  Zamilované :*
Moje 1. básnička! Jmenuje se zamilovaný andílek a je tak trošku o jedné kamarádce, která se "pohádkově" zamilovala a já jí to moc přeju. Dostala jsem nálada a napsala tuhle básničku jakoby z pohledu kamarády. Je to napůl vzkazík a napůl vypeávění.:
Tuhletu básničku pro tebe
snesl andělíček z nebe.
Chce ti říct, jak moc má tě rád
a je happy, kdy jsi jeho kamarád.

Každý den se na tebe těší,
radostí pláče srdce mu buší.
Na FaceBook se těší jen,
Aby se zeptal, zda jdeš s ním ven ♥

Mluví s tebou klidně o všem
však někdy by dal si přes hlavu košem.
Najednou mu něco dojde,
mrtvicí, infarktem i radostí projde.

Došla mu jedna krásná věc,
není to blaf a není to kec.
Strašně se zamiloval a chtěl se smát,
když zjistil, že jeho sen je kamarád.

Bavili se dál, on skrýval city své,
až do jedn noci, kdy řekl si ne.
Utápěl se v žalu a proklínal svou duši,
to nevěděl ale, že přítel něco tuší.

Sám se bál vyznat mu lásku,
dal by tím přeci všechno v sázku.
Tak mučil se taky dál, nevědomého hrál,
s kamarádem se vždycky upřímně smál.

Andílek sebral odvahu a za ním šel,
on zatím si smutnou píseň pěl.
Andílek jak V Romeovi a Julii svou lásku vyznal,
ke svým citům se mu přiznal.

Dotyčný vzal ho za ruku a políbil,
svůj slib lásky mu sím slíbil.
Od té doby spolu chodí,
světem touhy za ruce se vodí.

A jak všechno věděla jsem???
Není to výmysl a ani můj sen.
Jen mé nejbližší to napadá,
že zamilovaný Andílek jsem byla JÁ !♥!

No tak!!! Doufám, že se vám básnička líbila... No a jestli nejste na takový ujetý slaďárný, tak si počkejte... protože příště tu bude trošku jiný téma!!!! Čaw, Vaše Bury

Úvod

24. dubna 2012 v 18:22 | Bury
Takže... vlastně o mě nic.. stejně vás to nezajímá... :D
Tenhle amatérský blog je obsahově o mých básníčká... teda né o nich, ale sem je budu psát!
Můžu vám napsat i básničky na přání... svoje přání piště do komentů!
Možná se občas budou konat i obrázky k básničkám, ale jen občas, protože fakt moc kreslit neumím...!!!
Nebo spíš nemám talent... :D No.. snad se vám budou moje texty líbit.
První tu bude ještě dneska...
Takže slavnostně zahajuju start amatérského blogu a předstvauji vám svoje básničky!!!!!
Dííííkec! :D Buryn!!!! :D

Kam dál