Květen 2012

Procházka Při Úplňku

1. května 2012 v 18:14 | Bury |  Ostatní... ^^
Další básnička! Tentokrát je to o holce... no vlastně ani nevim, jestli by to normálně dávalo smysl v normálním životě... chápete? No nepochopíte pokud to nepřečtete... pak si na to udělejte vlastní názor. Příjemné čtení!!! :D Doufám, že se vám to bude líbit, je to jen pár rýmů! :))

Měsíc je v úplňku, nemůžu spát,
strašné myšlenky do snů se musí drát!
Vždycky probudím se s hrozným křikem,
slepenými vlasy a propoceným tělem i trikem.

Na stolku leží vzkaz, starý tak týden,
ten, kdo ho psal, řekl: "Za týden příjdem."
Byla to snad výhružka? Udělala něco?
Ne, je to jen vtip, takže co?

Hluboko však cítila, že vtip to není,
že život se jí od základu změní.
Vylezla z postele a oblékla se,
vzala mikinu a rozhlédla se...

"Všechno v pořádku, jdu se projít..."
Pomyslela si. Aspoň půjdu ztracené klíče najít.
Vypadli jí, když zlu utíkala,
na nikoho a na nic se nedívala.

Vyšla ven a pohltilo jí letní měsíční světlo,
přes všechen měsíční mráz však cítila teplo.
Vyšla do parku, kde v minulosti zemřelo mnoho lidí,
a po smrti tu všechno jenom smrdí!

Bylo jí jedno, co může se stát,
dnes park bezpečný se může zdát,
ale všude je schované samé zlo,
jenže nevyditelné jak sklo!

Marion šla v klidu a uvolněná,
pak náhle zasténala a byla na zemi položená.
Chtěla se bránit křičet a vstát,
jenže na ní seděl muž, který ji přinutil se nehýbat.

Marion se sklidnila, neměla jinou možnst,
vzhlédla a ochromila ji jeho mužnost.
Pak náhle vycenil tesáky
a na krku jí udělal cucáky.

A... on se zakousnul a ona vyjekla,
pomalu jí vysál a ona chtěla, aby mu utekla.
On však zněžněů, políbil jí a odnesl k sobě domů
a jak je to dál se nedozvíte kvůli tomu,
že mi došel papír a já jim beztak už nabudu lézt do soukromí!!! :))

Divná básnička, což? Taky si říkám... njn, holt se mi to v tý blonďatý hlavince plete !!! x)))